Části komína
Napsal dne 15. 02. 2011
Hlavní části komína
Částmi běžného komínu jsou:
- Kouřovod
- Sopouch
- Vymetací otvor
- Vybírací otvor
- Půdice
- Komínový průduch
- Komínový plášť
- Komínové vložky
- Krycí hlava
- Komínový nástavec
Kouřovod je prvek spojující topidlo s komínem. Měl by být co nejkratší a od topidla stoupat ke komínu šikmo vzhůru. Na krátkou vzdálenost může být i vodorovný.
Sopouchem nazýváme připojovací prvek mezi kouřovodem a komínem, moderněji řečeno je to vlastně T-kus komínové vložky. Rozlišujeme sopouchy kolmé a v úhlu 45o.
Průduch je funkční část komína. Zpravidla svislá dutina v jeho středu. Mívá různý průměr, dle používaného paliva, výkonu topidla nebo topidel a podle výšky komína. Pro krbové komíny a topidla na pevná paliva se zpravidla dimenzují průduchy o průměru 20 cm, pro plynové kotle 14 – 16 cm.
Důležitou vlastností průduchu je, aby byl pokud možno rovný (norma připouští odchylku 300 od svislice v jednom směru) a co nejméně členitý.
Tvar průduchů je u moderních komínů vždy kruhový. Kruhový průřez zajišťuje rovnoměrný tah v celém průřezu, bezproblémový průchod plynů i drobných částeček sazí a popela. Ve starších dobách bylo obvyklé stavět komíny s průduchy pravoúhlých tvarů. To bylo dáno hlavně technologií, komíny se stavěly z klasických cihel a stěny průduchů se vymazávaly maltou nebo šamotem.
V koutech pravoúhlých průduchů se snadno zachytávají saze a ty na sebe nabalují další, tak se pravoúhlý průduch ucpává daleko rychleji. Další nevýhodou je nesrovnatelně obtížnější čištění, dosáhnout stoprocentního výsledku je téměř nemožné.
Vymetací otvor se buduje v nejvyšším podlaží budovy u komínů obtížně dostupných se střechy. Tímto otvorem čistíme komín nejprve směrem vzhůru ke komínovému ústí a poté jako obvykle směrem dolů.
Vybíracím otvorem, jak název napovídá, vybíráme u paty komína saze a nečistoty uvolněné čištěním průduchu. Otvor je kryt dvojitými plechovými dvířky. Umísťuje se 30 až 50 cm nad podlahu a nesmí ústit do obytné místnosti.
Půdice tvoří dno komínového průduchu. Nachází se jen pár centimetrů pod vybíracím otvorem.
Komínový plášť je viditelná, z pravidla zděná část komínového tělesa od „paty“ po „hlavu“, zajišťující komínu statickou pevnost. Kromě toho plní také jisté termoakumulační a samozřejmě, hlavně ve své nadstřešní části, i estetické funkce.
Komínové vložky se vyskytují až u modernějších komínů od 70 až 80 let minulého století. Jsou to vlastně trubky s vnitřním průměrem průduchu, poskládané na sobě a pospojované. Chrání komínový plášť proti účinku agresivních kouřových zplodin, zajišťují izolační vlastnosti komína a zvyšují jeho trvanlivost. V poslední době se mezi vložky a plášť vkládá tepelná izolace.
Komínové vložky dnes vyrábíme z mnoha různých materiálů, volíme je podle druhu používaného paliva, předpokládané teploty odcházejících spalin, podle požadavků na kvalitu, trvanlivost, bezpečnost a v neposlední řadě také podle pořizovací ceny použitého materiálu.
Obvykle se komínové vložky vrábějí:
- Z hliníku – tento dříve oblíbený materiál se příliš neosvědčil. Odolnost proti agresivním kouřovým zplodinám se ukázala nižší, než se předpokládalo.
- Nerezové – dnes pomalu vytlačují hliníkové.
- Keramické – mají nejvyšší odolnost proti spalinám. Jejich nižší pružnost lze eliminovat volbou vhodné izolace.
- Šamotové – vložky z tohoto klasického materiálu bývají označovány za nejtrvanlivější.
- Plastové a plastoskelné – hodí se pro spaliny s nízkou teplotou, do 130 a 160 oC.
- Nafukovací, bezešvé – důležitými vlastnostmi správně fungujícího průduchu jsou hladkost a neprůvzdušnost jeho stěn. Veškeré vložky se proto vyrábějí co nejdelší, aby se omezil počet spojů. Výrobci proto přišli s novou technologií – do průduchu je zasunuta celistvá pružná trubka ze syntetické pryskyřice zpevněné skelným vláknem, která se pomocí kompresoru nafoukne a posléze vytvrdí vodní párou. Bývají dimenzovány pro teploty do 250 oC
Dříve používané azbestocementové materiály jsou dnes zakázané.
Krycí hlava chrání komín proti povětrnosti. U historických staveb, a nejen u nich, bývá také výrazným estetickým prvkem.
Komínovým nástavcem dosahujeme správnou délku anebo výšku zakončení komína nad ukončením komínového pláště. Norma stanoví pro komíny vzdálené do dvou metrů od hřebene střechy výšku převyšující hřeben o 65 cm. Ale správné navržení šířky poměru průduchu, jeho celkové délky, umístění sopouchů a napojení topidel je úkolem pro zkušeného projektanta.
Diskuse
Nejsou k dispozici žádné příspěvky